Každý je spisovatelem, i Ty! Píšeme vlastní život.

Oheň, útěk, strach..aneb. Sen číslo 1

11. března 2012 v 14:34 | Dr.Mistake^^ |  Writing
S kámoškou jsme se bavili, že když jsme byli menší, zapisovali jsme si své sny. Vzpomínali jsme, že psaní bylo naším koníčkem už od mala. A tak jsme teda vymyslili to, že z amatérských, dětských poznámek( jak chcete) zkusíme vytvořit něco i teď. A já Vám povím, že mé sny jsou poslední dobou samé tajemství a nikdy ráno nechápu co to vlastně mělo být. Sakra, vždyť bych měla snít o nějakém klukovi :DDDD Hned ráno jsem si sedla a napsala jsem to, dokud jsem měla ještě vše v paměti :) Je toho málo, pravda, ale je to vše na co jsem si vzpoměla.
Běžela jsem temnou chodbou a za mnou pár dalších lidí. Běželi jsme po schodech stále výše. Budova, ve které jsme před malou chvílí snídali, vzplanula. Když jsme doběhli až nahoru, čekalo nás nemilé překvapení- slepá ulička. Ovšem skákajíc chlapeček mně na hřbet se k nám připojim. Chudáček, byl tak vyděšený. Mohlo mu být 5. Bez váhání jsem opět vyrazila dolů s nadějí, že nás dostanu ven. Oheň se dostával dál a dál do budovy neuvěřitelnou rychlostí. Slabší lidé už nezvládali tempo a jeden to vzdal úplně. To nás zdželo, snažili jsme se mu to rozmluvit, což se nám ale nepovedlo. Východ byl tak blízko, všichni jsme chtěli co nejdřív ven, já ale v duchu věděla, že tam u oheň dávno bude a tak jsem zvažovala nový plán úniku, hlavně abych v ostatních nevyvolávala paniku. Nic mne nenapadlo. Chybělo pár kroků, vstupní hala už byla celá v plamenech. S kouskem látky přidržované u úst jsme dál pokračovali v cestě. Mé dřívější tušení už bylo všem jasné. Ocitla jsem se před východem, který byl "chráněn" mnoha, mnoha plameny. Za mnou už nestálo tolik lidí jako na začátku. Všichni jsme byli vyděšeni. Oheň postupoval a my neměli moc času. Stále jsem stála naproti dvěřím, s myšlenkou, že když projdu můžu přežít. Ale taky nemusím. Už, už jsem vykračovala pravou nohou, ale pak... jsem se vzbudila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anny Anny | Web | 11. března 2012 v 16:34 | Reagovat

Dobrý nápad, psát si sny:)) Akorát někdy newím ani ráno , co se mi zdálo :D Já vždycky , že 'to byl nádherný sen' ( třeba o klukovi :D ) a potom 'co se mi vlastně zdálo?' :DDD

Woow , ten sen! Celkem napínavé!,)

2 DeBrunét DeBrunét | 14. března 2012 v 20:31 | Reagovat

Zajímavý sen :)
Opravdu jsi to pěkně napsala :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Dřív, než mě budeš pomlouvat a soudit můj život: obuj si moje boty a projdi moji cestu,
projdi moji minulost, pociť moje slzy, zažíj moji bolest, projdi roky, které jsem prošla já, zakopni na každém kameni, na kterém jsem zakopla já! Za každým vstaň a jdi dál, tak jako já! A až potom můžeš soudit mé chování a tvrdit, že mě znáš.
Unicors